ZKOUŠENÍ ASFALTOVÝCH POJIV

STANOVENÍ PENETRACE JEHLOU - ČSN EN 1426
Podstata metody: stanovení průniku jehly do vzorku asfaltu (v 0,1 mm) při teplotě lázně 25°C po dobu 5 s. Celkové zatížení na jehlu je 100g. Měříme hloubku vpichu.
1 penetrační jednotka = 0,1 mm

Základní pomůcky:
1. Penetrometr
2. Penetrační jehla
3. Teploměr
4. Vodní lázeň

Průběh zkoušky:
1. Nalití vzorku do nádobky (min. 100g)
2. Zchladnutí na laboratorní teplotu
3. Temperace na 25˚C ve vodní lázni
4. Očištění a osazení penetrační jehly
5. Hrot jehly těsně k povrchu
6. Stanovení penetrace (25˚C, 100g, 5s) 3x 

Vyjádření výsledků:
Hodnota penetrace je aritmetický průměr platných stanovení v desetinách milimetru zaokrouhlený na nejbližší celé číslo.

Označení asfaltu 50/70-55
50/70 – vpich mezi 50 až 70 penetračními jednotkami
55 – minimální teplota bodu měknutí

STANOVENÍ BODU MĚKNUTÍ KROUŽKEM A KULIČKOU - ČSN EN 1427
Podstata metody: jde o stanovení teploty, při níž asfalt změkne natolik, že kulička položená na vrstvě asfaltu o tl. 6,4 mm protáhne tuto vrstvu na délku 25 mm.
Čím vyšší hodnota bodu měknutí, tím vyšší bude odolnost vůči zatížením na vozovce.
- Stanovení horní meze oboru plasticity ve °C

Základní pomůcky:
1. Zkušební zařízení pro KK
2. Dva mosazné kroužky s osazením vnitřní Ø (15,9 ± 0,1) mm
3. Odlévací destička (cca 50 x 75 x 2 mm)
4. Středící prstence pro mosazné kuličky
5. Kuličky Ø (9,5 ± 0,05) mm o hmotnosti (3,5 ± 0,05)g
6. Kádinka, teploměr, míchadlo 100 ot/min.  

Průběh zkoušky:
1. Odebrání vzorku
2. Nahřátí kroužků (2 nebo 4) a umístění na odlévací destičku (glycerin)
3. Nalití asfaltu do kroužků s mírným přebytkem + zchladnutí 30 minut
4. Odříznutí nadbytečného pojiva
5. Sestavení přístroje + temperace při 5˚C (voda nebo glycerín 99%)
6. Vložení kuliček + ohřev rychlostí 5˚C/min.
7. Záznam teploty při 25 mm propadu
 

 

Vyjádření výsledků:
Průměr z naměřených hodnot ve ˚C (na 0,2˚C). Zkoušku je nutné opakovat, pokud je rozdíl mezi dvěma teplotami
- větší než 1˚C u nemodifikovaných asfaltů
- větší než 2˚C u modifikovaných asfaltů,
- nebo pokud dojde k porušení vrstvy

STANOVENÍ BODU MĚKNUTÍ PODLE FRAASSE - ČSN EN 12593
Podstata metody: Jde o stanovení teploty, při které se tenká vrstva asfaltového pojiva nanesená na ocelový plíšek za definovaných podmínek ochlazování a zatížení zlomí.
- Stanovení dolní meze oboru plasticity ve °C 

Základní pomůcky:
1. Přístroj na Lámavost podle Fraasse
2. Plíšky z pružné oceli 41 x 20 x 0,15 mm
3. Ohýbací zařízení, suchý led
4. Teploměr
5. Manipulační kleště
6. Zařízení pro rozehřátí vzorku asfaltu (0,4 g)

Průběh zkoušky:
1. Odebrání vzorku
2. Příprava 3 zkušebních plíšků (0,4 ± 0,01) g pomocí magnetického podstavce
3. Od 30 do 240 minut počátek zkoušky
4. Ochlazování 1˚C/min – výchozí teplota min. 15˚ nad předpokládaným bodem lámavosti – pevný oxid uhličitý
5. Ohýbání se zahajuje (10 ± 2)˚C nad předpokládaným bodem lámavosti
6. Kontrola vzniku praskliny – výsledek je průměr dvou stanovení

STANOVENÍ VRATNÉ DUKTILITY MODIFIKOVANÝCH ASFALTŮ - ČSN EN 13398
Podstata metody: Asfaltové tělísko se protahuje při teplotě 25 °C a konstantní rychlosti 50 mm/min na předem určené prodloužení (200 mm). Takto získané asfaltové vlákno se uprostřed přestřihne, aby se získaly dvě poloviny vlákna. Po uplynutí předem určené doby pro navrácení se měří zkrácení polovláken a vyjadřuje se jako procento z délky prodloužení.

Základní pomůcky:
1. Duktilometr (vodní lázeň, regulace teploty, trakční zařízení)
2. Forma
3. Separační prostředek
4. Pravítko

 

1. Svorka
2. Stahovací zařízení
3. Boční část
4. Podkladní destička
 

Průběh zkoušky:
1. Nalití vzorku do sestavené mírně nahřáté formy na podkladní destičce opatřené separačním prostředkem
2. Zchladnutí na laboratorní teplotu 30 min a přemístění do vodní lázně.
3. Po (30 ± 5)min. seříznutí přebytku a temperace (90 ± 5) min. při (25 ± 0,5) °C
4. Odstranění bočnic a umístění vzorku do trakčního zařízení
5. Protahování rychlostí 50 mm/min. na prodloužení 200 ± 1mm.
6. Do 10s po zastavení přestřihnutí vlákna
7. Po 30 min. změření délky mezi konci polovláken.

 

 

Vyjádření výsledků: Vratná duktilita je aritmetický průměr stanovený ze dvou zkušebních těles, jejichž výsledky se neliší o více než 5%.
Výpočet RE = (d/200) * 100
d…je vzdálenost mezi polovlákny v mm

STANOVENÍ TAŽNÝCH VLASTNOSTÍ MODIFIKOVANÝCH ASFALTŮ METODOU SILOVÉ DUKTILITY - ČSN EN 13398
Podstata metody: Tvarované zkušební tělísko se protahuje v duktilometru při zkušební teplotě a konstantní rychlosti do přetržení nebo do dosažení protažení nejméně 1333 % (400 mm). Práce zjištěná během zkoušky silové duktility je kritériem jakosti těchto materiálů.

Základní pomůcky:
1. Duktilometr (vodní lázeň, regulace teploty, trakční zařízení)
2. Forma, snímač síly
3. Separační prostředek

Průběh zkoušky:
1. Nalití vzorku do sestavené formy (3 ks) na podkladní destičce opatřené separačním prostředkem
2. Po cca 60 min. seříznutí přebytku a temperace 60 až 90 min. při zkušební teplotě
3. Tělísko se natahuje při zkušební teplotě 5,0 °C ± 0,5 °C a rychlosti 50 mm/min ± 2,5 mm/min až na protažení 1333 % (400 mm)
4. Zkouška, při níž dojde ke křehkému lomu, se opakuje. Jestliže se také druhé tělísko zlomí, zvyšuje se teplota o 5 °C, dokud je zkouška zcela bez křehkého lomu

Vyjádření výsledků:
Smluvní energie se posuzuje specifikačními kritérii, která umožní vyhodnotit kohezní chování polymerem modifikovaných asfaltů (PMB).
Hodnoty zkoušky silové duktility se vyjadřují jako rozdíl smluvní energie příslušné k dvěma bodům protažení (0,2 m a 0,4 m).
kde:
s = E´0,4
0,2
s je hodnota smluvní energie uvedené v tabulkách specifikací PMB;
0,4 smluvní energie odpovídající protažení 0,4 m;
0,2 smluvní energie odpovídající protažení 0,2 m.