ZKOUŠKY ZEMIN
Konvenční - empirické- zrnitost
- konzistenční meze – mez tekutosti, plasticity, index plasticity
- zhutnitelnost,
- Kalifornský poměr únosnosti CBR
- okamžitý index únosnosti IBIFunkční - nové laboratorní zkoušky simulující namáhání od dopravního zatížení a klimatických vlivů jako v reálné vozovce, např.
- triaxiální zkouška
- namrzavost – přímá metoda (především na upravených zeminách)
- modelové experimentální zkoušky – full scale
Důležité vlastnosti zeminy
Při budování násypu, resp. podloží vozovky, je třeba stanovit a ověřit:
1. Zhutnitelnost
2. Přetvárné charakteristiky:
– Kalifornský poměr únosnosti (CBR)
– okamžitý index únosnosti (IBI)
ZRNITOST dle ČSN CEN ISO/TS 17892-4
- stanovení křivky zrnitosti prosévací zkouškou, případně hustoměrnou zkouškou
- určení vhodnosti použití zeminy pro těleso pozemní komunikace
- stanovení namrzavostiZHUTNITELNOST
Účinek zhutnění na zeminuPři hutnění zeminy dochází k vyplnění mezer (pór) mezi většími zrny menšími, do jejichž mezer (pór) zapadají ještě menší zrna => zvýšení objemové hmotnosti.
Účinek hutnění závisí mimo jiné i na vlhkosti zeminy => mazací účinek vody v zemině usnadňuje hutnění.
Proctorova zkouškaDle R. R. Proctora (1933) - Zrychlení původního sedání násypů
Princip:
Zpočátku platí, že se vzrůstající vlhkostí zeminy roste její objemová hmotnost (účinek hutnění roste) Následně začne voda vyplňovat i póry v zemině => brání tak jejich zemině vyplnění menšími zrny zeminy => objemová hmotnost klesá (účinek hutnění klesá).
Cílem je nalézt optimální vlhkost wopt, při které se dosáhne maximální objemové hmotnosti zeminy ρd,max – maximální zhutnění (vrchol křivky).
Dle ČSN EN 13286-2Princip hutnění:
1. Na zeminu ve formě (Proctorově moždíři) dopadá pěch, který ji hutní.
2. Pěch má menší průměr než forma.
3. Forma se otáčí a zemina je tak postupně hutněna v celé její ploše
Původně existovala pouze Proctorova zkouška standardní.Později byla rozšířena na Proctorovu zkoušku modifikovanou (vyšší hutnící účinek, větší hloubky prohutnění, hrubozrnný materiál)
Proctor Standard
- Váha pěchu 2,5 kg
- Výška dopadu: 305 mm
- Počet zhutňovaných vrstev: 3
- Počet úderů na vrstvu:
- 25 pro Ø 100 mm
- 56 pro Ø 150 mm
- VHODNÉ PRO PODLOŽÍ (jemnozrnné zeminy)Proctor modifikovaný
- váha pěchu 4,5 kg
- výška dopadu: 457 mm- Počet zhutňovaných vrstev: 5
- Počet úderů na vrstvu:
- 25 pro Ø 100 mm
- 56 pro Ø 150 mm
- VHODNÉ PRO MATERIÁL DO KONSTRUKCÍ VOZOVEK (zrnitý)
Postup zkoušení:(Proctor standard)
1. cca 15 kg zeminy frakce 0/16 mm
2. Stanovit objem a hmotnost zhutňovací formy
3. Smontovat zhutňovací zařízení
4. 3 vrstvy po 25 dobře rozmístěných úderech pěchu
5. Oříznutí zbytku poslední vrstvy zhutněné nad rozměr formy
6. Stanovení hmotnosti zhutněného vzorku i s formou s přesností 1 g
7. Vytlačení vzorku z formy
8. Odběr vzorku na stanovení vlhkosti zhutněné zeminy (20-30 gramů)
Výsledky stanovení zhutnitelnosti zemin:Zkouší se na sadě 5 vzorků
Vykreslení závislosti mezi objemovou hmotností suché zeminy a vlhkosti
Najít ρd,max a wopt
Vykreslit křivku 0% mezerovitosti (neboli saturace S=100%, 0% vzduch. pórů)
ρ= m/V
V = π × r2 × H
ρd = 100ρ / (100 + w)Míra zhutnění
Poměr suché objemové hmotnosti vzorku odebraného z hotové úpravy ρd (stavba) a srovnávací maximální laboratorní objemové hmotnosti ρd,max (lab) , uvádí se v %.
D[%] = ρd (stavba) / ρd,max (lab) × 100
D = (90 – 100%)
Přímé stanovení objemové hmotnosti na stavbě ρd (stavba)Pomocí membránového objemoměru (jamková metoda)
Určení ρd suché zeminy z objemu jamky, hmotnosti a vlhkosti odebrané zeminy
KALIFORNSKÝ POMĚR ÚNOSNOSTI CBR
Měření modulu pružnosti zemin je obtížné => v roce 1930 byla vyvinuta v USA zkouška CBR (California Bearing Ratio)
Princip zkoušky:1. Zatlačování ocelového válcového trnu průměru 50 mm rychlostí 1,27 mm/min do zkušebního vzorku zeminy.
2. Stanoví se síla potřebná k určité velikosti zatlačení trnu do zkušebního vzorku
3. Tato síla se porovná s referenční hodnotou
4. CBR = poměr dosažené a referenční hodnoty síly v %
Postup zkoušky:1. Zhutnění vzorku zeminy pomocí Proctorova zařízení při wopt (56 úderů po 5 vrstvách, forma Ø 150 mm, h = 120 mm)
2. Zrání vzorku před zkouškou:
- Saturace 4 dny ve vodě
- Zrání 3 dny na vzduchu (90% vzduš. vlhkosti), 4 dny při saturaci vzorku CBR,
3. Přitížení zatěžovacími prstenci (simulují účinky od dopravy)
4. Pod zkušební lis, ocel. trn těsně nad zhutněnou vrstvu
5. Zatěžování ocel. trnem Ø 50 mm rychlostí 1,27 mm/min.
6. Zaznamenává se zatlačení po 0,5 mm a odpovídající síla
ε = Δl/lHodnocení podle kategorií:
- 1. kategorie … do 3 mm
- 2. kategorie … do 5 mm
- 3. kategorie … do 7 mm
- 4. kategorie … nad 7 mm
Vyhodnocení – křivka síly/penetrace
1 - Standardní tvar - (konkávní)
2 – Konvexní tvar - (vlivem nerovností povrchu) => OPRAVIT
CBR [%] = (Naměřená síla / Standardní síla) × 100 %
penetrace [mm]
Standardní síla [kN]
2,5
13,2
5
20
Výsledky CBR2,5 a CBR5,0. Výsledné CBR je vyšší hodnota z obou hodnot.
Minimální hodnota CBR je 15 %, jinak je nutno zeminu zlepšit.OKAMŽITÝ INDEX ÚNOSNOSTI IBI
Pro rychlé posouzení zejména upravených a zlepšených zemin (např. zda jsou schopny bez dokončeného zrání přenést staveništní provoz)
Postup zkoušky:
- Příprava a zhutnění vzorku je stejné jako u CBR
- Neprobíhá zrání => zkouška okamžitě po zhutnění a bez přitěžovacích prstenců
- Pro upravené (zlepšené) zeminy
NAMRZAVOST ZEMIN
Vlastnost zeminy, projevující se zvětšováním objemu při teplotě pod bodem mrazu a stálému přísunu vody. Voda obsažená v pórech zvětší svůj objem až o 9 %. Následek vzniku mrazových zdvihů a následné snížení únosnosti.
Posouzení podle dvou metod:1) Nepřímá metoda na základě zrnitosti – Scheibleho kritérium:
Zemina je nenamrzavá když obsah zrn < 0,002 mm je < 3 %
Zemina je nebezpečně namrzavá když obsah zrn < 0,063 mm je > 35 %
2) Přímá metoda dle ČSN 72 1191
- 17 hodin saturace
- 120 hodin zkoušení
β = Δh / (ΔIm)0,5
Δh – naměřený zdvih zkoušeného vzorku [mm]
Im – index mrazu [°C×hod]
Míra namrzavosti
Průměrná hodnota β
Nenamrzavé
< 0,25
Mírně namrzavé a namrzavé
0,25 až 0,50
Nebezpečně namrzavé
> 0,50
KONTROLA MÍRY ZHUTNĚNÍ ZEMIN A SYPANIN ČSN 72 1006
Přímé metody
- jamková metoda (pomocí membránového objemoměru)
Nepřímé metody
- statická zatěžovací zkouška
- lehká dynamická deska
Jamková metoda
- slouží ke kontrole zhutnění podloží a tělesa násypu
- porovnání objemové hmotnosti na stavbě dle ČSN 72 1010 a v laboratoři při wopt
- dříve vyřezávací kroužek, nyní membránový objemoměr
Statická zatěžovací zkouška
- Ø desky 300 mm, tlak ručně hydraulicky
- Vyhodnocení Edef,2 , poměr Edef,2 / Edef,1
Lehká dynamická deska
- pro rychlejší kontrolu
- nutno nakalibrovat pro daný druh zeminy na statiku
- v normě nejsou požadované mezní hodnoty
- při pochybnostech rozhoduje vždy statická zatěžovací zkouška
Další nepřímé metody:
- Kompaktometr – umístění na hutnícím válci
- Radiometrická metoda – jemnozrnné, písčité zeminy
- Penetrační metody – vtlačování kuželovitého hrotu na tyči
(např. DCP)